Šneček
TAKOVÝ JE ŠNEK:
Šnek patří do kmenu BEZOBRATLÝCH, jistě se tedy nepodivíte tomu, že jeho tělo nezpevňují žádné kosti. Vnitřní orgány jsou skryty v bezpečí pravotočivé ulity ze zvláštní formy uhličitanu vápenatého zvané aragonit.
Tento plž dýchá plicemi, plicní vak je umístěn v plášti chráněném ulitou a dýchací otvor v prostoru mezi obústím(vedle otvoru vylučovacího).
Hlemýžď má otevřenou cévní soustavu, což znamená, že se krev z cév vylévá a putuje mezi orgány ve zvláštních prostorách zvaných sinusy. U šneka tedy protéká kolem jednoduchého plicnho vaku, kde pohlcuje kyslík, poté proudí do srdce a je nasávána do cév, které ji rozváději do těla, a poté zpět do sinusu.
Trávicí soustava začíná radulou, drsným jazýčkem v ústní dutině strouhajícím potravu, a končí konečníkem. Hlemýžď zahradní rozlišuje 3 chutě: slané, sladké a hořké.
Orgánem pohybu je mohutná noha se slinnou žlázou vylučující tenkou vrstvu slizu. Šnek se poté může bezpečně plazit po ostrých předmětech, kamenech nebo v nerovném terénu. Noha se skládá ze svalů, jejichž vlnění můžeme pozorovat na hlemýždi lezoucím po skle. Plž se pohybuje vpřed-nemůže couvat.
Nervová soustava je tzv. gangliová (ganglium-shluk nervových buněk).U plžů je 5 párovitých ganglií, která jsou mezi sebou propojena. Cerebrální (mozkové) inervují ústroje hmatu, polohy, zraku a ústí ulity. Pedální (nožní) inervují svalstvo nohy. Pleurální (postranní) inervují plášť.
Vaší pozornosti jistě neujdou dva páry tykadel umístěné na hlavě. Delší, horní pár tykadel je zrakový, kratší, dolní pár hmatový (zkoumání povrchu či potravy).
OD VAJÍČKA PO STAŘEČKA
Jakmile se mladý šneček vylíhne, vyleze z bezpečného úkrytu jamky a začne prozkoumávat okolí. Možná se na chvíli pozdraví s další stovkou sourozenců, ale pak už se každý vydá svým vlastním směrem-budou si hledat vlhké úkryty a potravu. V říjnu se zahrabou do hlíny nebo listí a ulitku zalepí pevnou, bílou blánou. První zimu však přežije jen pár hlemýžďků, více než polovina uhyne.
V dubnu se náš měkkýš pobouzí k životu. Šneček bude růst v dospělce. Bude obývat malé území, které bude dosti bezpečné a bude v něm dostatek potravy. Tomuto území říkáme životní okrsek (zahrada, parčík, cesta...). Dosáhne-li věku 2 let, bude si pravděpodobně v létě hledat pertnera k páření. Je to hermafrodit (má samčí i samičí pohlavní orgány uložené v orgánu zvaném obojetná žláza), nebude si tedy dělat starosti s hledáním opačného pohlaví. Při páření se nejprve vzájemně aktivují pomocí aragonitového "šípu lásky", který se vnoří do těla partnera. Poté se přitáhnou a vytvoří velké množství hlenu, vněmž dochází k výměně váčků se spermiemi.
Páření páskovek hajních
Páření plamatek lesních
Fotografie páření hlemýžďů zahradních ve fotogalerii PÁŘENÍ HLEMÝŽĎŮ.
Dva týdny po páření oba měkkýši vyhrabou hlubokou jamku v hlíně, kam nakladou 50-100 drobných vajíček. Ta se po dalších dvou týdnech vylíhnou a celý koloběh šnečího života se opakuje. Šneci se obvykle dožívají věku kolem 5 let.
ESTIVACE, HIBERNACE...
ESTIVACE je stav, kdy se živočich ponoří do spánku, aby se vyhnul přílišné ztrátě vlhkosti. Většinou se tak děje v suchém, teplém období, kdy je nedostatek potravy, nazývame ho proto "letním spánkem". Plži se ukrývají pod listy, kameny, kůru, vyhledávají stinná místa. Jejich životní funkce se zmírní. Takto dokáže náš měkkýš přečkat dlouhé týdny.
HIBERNACE, čili zimní spánek, nám bude pravděpodobně o něco bližší, protože se s ní setkáváme u více živočichů. Jedná se o stav, ve kterém šneci přečkávají chladné období-zimu. Probouzejí se v dubnu.
|
Tak ahoj! Já se letím umejt a do postele!  |
