SF - Šneček - ◘Články◘ - Listopad, padá listí šnečci moji-listopad

Listopad, padá listí šnečci moji-listopad

18. 12. 2011

*Co můj šnek dělá?* Z vlastní zkušenosti vím, že touto otázkou se novopečený chovatel šneků zabývá velmi často. Rozhodla jsem se proto vybrat fotografie zachycující šneky v různých situacích, od těch naprosto běžných po méně obvyklé, a sestavit tak malého průvodce šnečím chováním. Zkušení chovatelé se možná nad některými snímky pousmějí, doufám ale, že nováčkům šnečího světa článek pomůže.
	ŠNEK A POTRAVA U plže, který se právě oddává hostině, je nápadně zvětšená oblast ústního otvoru, působí nafouknutým dojmem, mezi hmatovým (spodním) párem tykadel, který bývá pozatažený a ohnutý směrem k potravě, vidíme pohybující se drsný jazýček-radulu. Tímto způsobem šnek potravu nastrouhá a posunuje ji dále do trávicího traktu.
Obavy si nemusíte dělat, pokud šnek zvedá hlavu a zaklání ji dozadu-není to projevem dušení (dýchací otvor se nachází v úplně jiné části hlemýžďova těla) ani žádného jiného problému. Toto chování často nastává při konzumaci sypké potravy, která se přilepí na horní část ústního otvoru a ulitnatci se ji pak snaží zkonzumovat. šnek žere papír-pokud zpozorujete svého šneka, jak si pochutnává na kartonové krabici nebo knize, nemusíte mít strach, že mu to způsobí újmu na zdraví. Hlemýždi dokáží trávit celulozu, papír tedy projde traktem stejně jako mrkev nebo mouka.
	*Co se týká šnečího vyprazdňování* u šneka dochází pouze k vylučování pevných výkalů, ne k močení (většina vody je využita na tvorbu slizu) neděste se barevných bobků-šnečí výkaly mají zabarvení dle potravy, kterou plž zkonzumoval, nejsou známkou nemoci nebo zažívacích potíží. Pestrobarevnost bývá zapříčiněna konzumací barevného papíru.
dýchací otvor se nachází v těsné blízkosti análního, nejedná se tedy o jeden, jak se někdy mylně domníváme, ale dva odlišné orgány. Na obrázku je vidět široce rozevřený dýchací otvor, vylučovací je v této situaci uzavřen, takže jej nevidíme. dýchací otvor nemá nic společného ani s ústním otvorem, který se nachází mezi spodním (hmatovým) párem tykadel. Na Dunlopově krásné papule dobře vidíme, v jaké části hlavy se přesně nachází.
	PODRÁŽDĚNÝ ŠNEK Někdy můžete zpozorovat, že se váš ulitnatec stahuje do ulity, zasouvá tykadla a "pění" - vylučuje sliz a zároveň vypouští vzduch, což zapříčiní vznik slizovitých bublinek, jejichž postupným praskáním vzniká typický šumivý zvuk. Je to reakce na jakékoli podrážnění (dotyk, přendání na drsný či suchý povrch, bolest).
ZVĚDAVÝ ŠNEK Napnutá tykadla, zvednutá hlava-přesně takhle šnek prozkoumává své okolí. Jeho zrakové schopnosti jsou jen slabě vyvinuty, při rozhodování, jakou trasu zvolit, si pomůže oťukáním povrchu tykadly. Horním párem tykadel navíc zjístí, jestli se nad ním nenachází nějaký předmět, na který by se mohl přitáhnout a lézt po něm (např. větev).
	NEAKTIVNÍ ŠNEK Pokud je šnek delší dobu zalezlý ve své ulitě, přečkává tak většinou nepřízeň. V létě se ponoří do estivace - zahrabe se do mechu, půdy nebo se přilepí na stěnu, zalepí se tenkou blánou ze slizu a stáhne se hluboko do ulity. Vyhne se tak přílišné ztrátě vlhkosti, ke které by mohlo v horkých letních měsících dojít. Pokud chováme šneky venku, nemusíme se tímto stavem znepokojovat, pomůžeme ranním a večerním rosením. V teráriu bychom měli zvýšit vlhkost.
Na podzim se šneci ukládají do zimního spánku, kdy si ulitu uzavřou pevným víčkem z uhličitanu vápenatého a zahrabou se do hlínky nebo listí.
	ŠNEK OKOUSÁVAJÍCÍ ULITU Projevem nedostatku vápníku v těle je okousávání ulity (své nebo cizí). Šnek se tak snaží získat vápník potřebný pro stavbu ulity (dorůstání nových částí při úrazech apod.). Jako zdroj vápníku můžeme nabídnout sépiovou kost, grit, vajíčkovou skořápku, v případě nouze kus omítky.
PÁŘÍCÍ SE HLEMÝŽĎ Páření šneků bychom měli lehce rozpoznat-jedná se o dva jedince stejného druhu (i když u páskovek dochází někdy ke křížení), kteří jsou k sobě přitisknuti buď bokem (tak se páří např. páskovky, plamatky lesní nebo hlemýždi kropenatí), nebo jsou oba ve vzpřímené poloze a vzájemně se dotýkají spodní částí nohy, jak je vidět u hlemýžďů zahradních na fotce. Šneky od sebe nikdy neoddělujeme ani na ně nesaháme.
	*Zduřelé pohlavní žlázy* na vyfocené plamatce je zřetelně vidět, jak zduření vypadá-nejedná se o žádný úraz ani chorobu, nemusíte se jím znepokojovat ke zduření těchto orgánů někdy dochází v případě, že plže na začátku páření něco vyrušilo (a poté již neproběhlo), krátce po páření, před nebo těsně po nakladení vajíček
ŠNEK A KLADENÍ Pro kladení vajíček si šneci vybírají vlhké místo s měkkým porostem a sypkou půdou-ideálně tedy mokré mechoviště. Šnek vrtá do země hluboký důlek, který bude sloužit mláďátkům jako prvotní útočiště. V této pozici může být až 3 dny. Po nakladení vajíček důlek přikryje tenkou vrstvou hlíny a vzdálí se. Při kladení ani bezprostředně po něm se šneka nedotýkáme, proces lze velmi lehce narušit.